|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Kypta, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století....
|
|
|
Významná kachlová kamna v době počátku novověku v českých zemích
Fleková, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
This bachelor thesis deals with Renaissance tile stoves in the Czech lands, focusing on the important examples from the period of 16th and 17th century. Starting with an overview of the pertinent literature in the Czech and Central European context, the thesis proceeds to outline the historical development of stove building and tile manufacturing. The main part then deals with several key examples of the extant Bohemian tile stoves. I have attempted to arrange them in the chronological order, based on the evidence of their construction, reconstruction, transfers and restoration. In some cases it was possible to trace the origin of the tiles in the specific local workshops. In some cases a comparison with analogical stoves or tiles is given, both in the Czech lands and in Europe. The thesis also includes an analysis of the temporal iconographic motives which can contribute to a more precise dating of tile stoves.
|
|
|
Rokoková a druhorokoková kachlová kamna v reprezentačních prostorách Nového paláce Pražského hradu
Kalousková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem práce je souborné přiblížení kachlových kamen tvořících nedílnou součást vybavení Pražského hradu a pocházejících především z doby Marie Terezie a Ferdinanda V. Dobrotivého. Vedle kamen rokokových z poloviny 18. století se práce též zabývá kamny z poloviny 19. století, zhotovenými ve stylu tzv. druhého rokoka. Ty jsou na první pohled jemněji provedené v marnotratné hybnosti eklektického tvarosloví. V jednotlivých, logicky na sebe navazujících kapitolách, se práce bude detailně věnovat každému z kachlových těles, jejich problematice a případné návaznosti na jiná kamna v jiných Habsburských rezidencích ale také na šlechtických sídlech v České republice. Kapitoly budou řazeny dle umístění kamen v konkrétních místnostech, které se až na výjimky nacházejí v Jižním křídle Pražského hradu, běžně návštěvnicky nepřístupných. Většina kamen je postavena z kachlů polévaných bílou glazurou se zlacenými, v různé výšce provedenými reliéfy. Převažují pro tu dobu typické motivy rokají, bohatě zvlněných volutových prvků či zavěšené festony a girlandy. Práce se stává o to více potřebnou, oč méně jsou běžně přístupné Staré reprezentační prostory Pražského hradu. Lze tedy předpokládat, že doplní dosavadní poznání uvedené problematiky kamnářství českého baroka, rokoka a druhého-rokoka. Klíčová slova Pražský hrad,...
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Vytápění ve středověku
Hanušová, Barbora ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Rykl, Michael (oponent)
Tato práce je pokusem o utvoření přehledu vývoje středověkých vytápěcích systémů zejména ve vyšším sociálním prostředí se zaměřením na jejich uměleckou podobu a postavení v obytném interiéru. Proto je nutné zahrnout i prostorové uspořádání středověkých obytných prostor. Autorka se soustřeďovala především na vývoj krbů, kachlových kamen a dýmného a teplovzdušného vytápění s využitím jak dochovaných tak rekonstruovaných topenišť či celých systémů, ale také ikonografického materiálu a písemných zmínek. Je také kladen důraz na původ a rané formy topenišť.
|
|
|
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Kypta, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století....
|
|
| |
host ::
RSS.